Kam na výlet

Vlčí jámy

Otevírací doba: 06:00 – 18:00

leden – září

GPS: N 50.20026  E 13.00464

Vstupné:   56kč

Adresa: 362 35 Potůčky-Abertamy
Otevřeno:
5. září 1975
Nadm. výška: 984–1010 m n. m.

V Karlovarském kraji na svahu Blatenského vrchu se nachází chráněná přírodní památka Vlčí jámy, která leží na trase naučné stezky Horní Blatná - Vlčí jámy. a jsou jedním z pozůstatků po těžbě cínových rud, dolu Wolfgang z 16.století.
Tuto zajímavou přírodní a technickou památku si dnes můžeme prohlédnout z vyhlídky na počátku propadliny. Z horních bočních hran je možné spatřit zbytky starých chodeb a komínů, ve kterých se havíř mohl někdy jen stěží protáhnout.

O několik desítek metrů výše se nachází další pozůstatek cínového dolu Jiří. I tento důl pochází ze 16. století. Jedná se o propadlinu táhnoucí se přibližně do vzdálenosti 150 m s otevřenou průrvou o délce asi 80 m. Místy je až 20 m hluboká a velmi úzká. Podle historických pramenů totiž důl dosahoval hloubky až 50 m. Dnes je tato chráněná přírodní památka známá spíše pod názvem Ledová jáma. Vzhledem ke značné hloubce průrvy se zde vytváří zvláštní mikroklimatický režim s velmi nepatrným oběhem vzduchu. V létě zůstává lehký teplý vzduch na povrchu a neklesá do průrvy. Naopak v zimě průrvu ochlazuje těžký chladný vzduch a tak zde vzniká led, který na dně průrvy vydrží i přes léto. K jeho udržení přispívá i celková vysoká nadmořská výška lokality.


Hrad Rabí

Otevírací doba: 08:00 – 18:00

duben – září

GPS: N 49.279117  E 13.618337

Vstupné:   50-160 kč

Architektonické styly: Gotická, Románská architektura
Telefon: 376 596 235

9 km severovýchodně od Sušice shlíží z nevysokého kopce a přímo vybízí k návštěvě zřícenina hradu Rabí.

Vzniknul na počátku 13. století a je králem všech českých hradů. Kdybyste pečlivě odměřili délku jeho budov a hradeb s dělovými baštami, napočítali byste neuvěřitelné tři kilometry.
Středověký hrad s románskými základy v minulosti chránil obchodní stezku mezi městy Sušice a Horažďovice a bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. Kvůli tomu se hrad stával často terčem útoků. Jan Žižka se ho pokusil dobýt dokonce dvakrát – a zaplatil za to svým druhým okem.
Hrad nabízí
dva prohlídkové okruhy.
V hradním sále je umístěna expozice středověkých kachlů s replikou pozdně gotických kachlových kamen, v letní sezóně hrad pro návštěvníky připravuje rozmanité kulturní akce.
Pod hradem doporučujeme navštívit podzemí kostela Nejsvětejší Trojice upravené na výstavní prostory.
Na nádvoří hradu naleznete střelnici s 
lukostřelci (možnost vyzkoušet si střílení z různých luků, kuší, trebuchetu, praku či vrhání nožů) a stánek s netradičním občerstvením v podobě palačinek,  bio moštů ,  včelích produktů a dalších pochoutek připravených z místních surovin.


Dolský mlýn

Otevírací doba: Nonstop

leden – prosinec

GPS: N 50.8485806  E 14.3475331

Vstupné:   zdarma

Adresa: 405 02 Růžová-Děčín 2
První zmínky: rok 1515
Památný smrk: stáří přes 180 let

V okrese Děčín v Českém Švýcarsku přibližně 1,5 km od obce Kamenická Stráň a 3 km od obce Jetřichovice naleznete romantický Dolský mlýn

Zřícenina původního trojkolového mlýna a pily pochází z roku 1515. Mlýn měl původně tři mlýnská kola, z nichž jedno pohánělo pilu a zbývající dvě mlecí zařízení.

Po roce 1881 zahájila provoz plavby na lodičkách Srbskokamenická soutěska (Ferdinandova), ležící mezi Dolským mlýnem a Srbskou Kamenicí. Mlýn se rázem stal velmi oblíbeným místem, sloužil jako výletní restaurace. Po skončení druhé světové války byl Dolský mlýn opuštěný a začal chátrat.. Z původní stavby zůstalo dochováno pouze torzo obvodových zdí. V roce 2007 byl Dolský mlýn vyhlášen kulturní památkou.

I filmařům se Dolský mlýn zdá mimořádným! Líbí se vám Pyšná princezna od režiséra Bořivoje Zemana? Díky této filmové pohádce z roku 1952 se Dolský mlýn proslavil. Ve filmu ho navíc můžete vidět i s náhonem, v záběru na celé stavení a plně funkční. Další filmovou příležitost dostal mlýn v roce 2008, kdy zde natáčel režisér Miloslav Šmídmajer pohádku s názvem Peklo s princeznou.
Nejpohodlněji se k Dolskému mlýnu dostanete z obce Jetřichovice.


Air Park Zruč u Plzně

Otevírací doba: 10:00 – 18:00

leden – prosinec

GPS: N 49.808856  E 13.414779

Vstupné:   50-200 kč

Adresa: Silnice II/180, 330 08 Zruč-Senec
Ve Zruči: od roku 1992
Telefon:
606 945 360

Toužili jste někdy zasednout do kabiny MIGu-21, ovládat klapky Čmeláku Z-37, nebo si prolézt tank T-34? Vaše přání je snadno splnitelné v Air parku ve Zruči nedaleko Plzně.

Svérázná soukromá sbírka letadel a vojenské techniky pana Karla Tarantíka čítá 50 celých a 20 nekompletních letadel a tanků z druhé světové války.

Stojí zde letadla, která byla v šedesátých a sedmdesátých letech páteří letek NATO a Varšavské smlouvy. Mezi opravdové unikáty patří letoun Antonov AN-30, přezdívaný létající kamera, který kromě Air parku nikde jinde v České republice nenajdete. Další raritou je model stíhačky Spitfire z filmu Tmavomodrý svět.

U sochy Stalina, která stávala původně v Plzni na Anglickém nábřeží, uvidíte slavný tank T-34 v průřezu. Ne všechny stroje jsou však pouhými vraky – pět tanků je plně funkčních a schopných provozu.

V prosinci 2016 obohatil sbírku vládní letoun TU-154M. Dvaapadesátimetrový trup o hmotnosti 26 tun a výšce i šířce pět metrů tvoří základ letadla, které bylo po concordu druhým nejrychlejším linkovým letounem. Je v původním stavu, pouze chybějí motory. Při prohlídce budete mít možnost nahlédnout do pěkného interiéru.

Největší předností Air parku je otevřenost všem návštěvníkům, kteří mohou bez obav prolézat a zkoušet většinu exponátů. Máte zde možnost pohroužit se do útrob tanku či obrněného transportéru, prohlédnout si vrtulník, vlézt si do tryskového motoru nebo si vyzkoušet německou helmu. Za poplatek je připravená také prohlídka největšího vystaveného letadla IL-18.
Na své si tu přijdou všichni – malí, velcí, piloti i „nepiloti“. Muzeum letadel nemůžete přehlédnout. Už z dálky je vidět obrovské dopravní letadlo, které byste čekali spíš na ruzyňském letišti v Praze než na louce u lesa. Zblízka pak užasnete nad loukou doslova posetou letadly.


Chrám Panenský Týnec

Otevírací doba: Nonstop

leden – prosinec

GPS: N 50.2961053  E 13.9167836

Vstupné:   zdarma

Stavební sloh: Gotika
Telefon: 724 912 916

Podobně jako místa nepříjemná a temná existují i místa pozitivní, nabitá léčivou energií. Do druhé kategorie prý patří Panenský Týnec, městys při cestě ze Slaného do Loun.
Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce
Zvláštní pocit na vás dýchne v nedostavěném gotickém klášterním chrámu. Svojí uměleckou hodnotou se řadí k nejdokonalejším českým památkám a také se zde podle psychotroniků nachází silné energetické místo s léčivými účinky. Chrám se skládá z 21 metrů dlouhého kněžiště, nedokončené stěny mají na výšku asi 20 metrů.
Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž. Spirituální síla se zde prý skrývá v kamenných zdech kostela. Známý psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu pozitivní zónu číslo 8, tedy nejsilnější, uzdravující. Nemusíte se bát, že byste místa s magickou energií nepoznali - nápovědou vám budou vyšlapané cestičky a "více ohmataná" místa na stěnách stavby. Pozitivní zóna zde tlumí deprese, přináší dobrou náladu, elán a radost ze života, pomáhá nemocným. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy - posezení v trávě uprostřed chrámu, jsou doporučovány lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy.

Ať už na sobě pocítíte léčivé účinky, nebo ne, výlet do Panenského Týnce je opravdu zajímavý a nedostavěné torzo gotické stavby nesmírně působivé.

Areál obklopuje park s odpočinkovými místy, dětským hřištěm a altánkem, najdete tu i občerstvení a obchůdek s upomínkovými předměty.


Lom Velká Amerika

Otevírací doba: Nonstop

leden – prosinec

GPS: N 49.9601642  E 14.1997953

Vstupné:   zdarma

Adresa: 405 02 Růžová-Děčín 2
Období těžby: do roku 1963
Maximální hloubka: 67m (z toho 13m zatopeno)

Lom Velká Amerika je často nazýván českým Grand Canyonem. Nachází se nedaleko Prahy u obce Mořina a je součástí celé soustavy vápencových lomů. Lom Velká Amerika je největší z lomů, známé jsou také lomy Mexiko a Malá Amerika. Tato oblast je již dlouhá léta vyhledávanou destinací trampů i oblíbeným místem pro rodinné výlety.

Velká Amerika je prvním lomem, ke kterému se dostanete, pokud přijedete autem nebo autobusem do Mořiny. Jedná se o masivní vápencový lom, který měří zhruba 800 metrů na délku a 200 metrů na šířku. Hloubka lomu Amerika je až 100 m. Na jeho dně se nachází jezero s krásnou průzračnou vodou.

Přístup na vyhlídky na okraji lomu je zejména ze žluté turistické značky. Lom se dá rovněž obejít po cestě i z jeho druhé strany. Nejhezčí pohled je z jeho jihozápadního konce.

Kolem Lomu Amerika jsou hezká vyhlídková místa, kde můžete pořídit krásné fotky. Vstup přímo do lomu je zakázán. Lomy jsou majetkem společnosti Lomy Mořina spol. s.r.o. a za porušení zákazu vám hrozí pokuta 15 000 Kč. Není zde tedy žádné vstupné ani otevírací doba. Zákaz vstupu je zde především z bezpečnostních důvodů.

Pokud ale přeci jen toužíte se podívat do podzemních štol, existují 2 možnosti:

1. Předem domluvená prohlídka štol se spolkem OS Hagen

Soukromé prohlídky a exkurze do podzemních štol jsou možné v počtu 10 a více osob, připadně dle domluvy. Pro více informací se podívejte na Facebook spolku nebo je kontaktujte přímo na e-mail: hagen.morina@gmail.com.

2. Každoroční akce „Evropský den chráněných území“

Pouze jeden den v roce se koná tato akce, při které vás čeká naučná stezka i exkurze a průchod štolou od Dubu Sedmi bratří k lomu Malá Amerika. Pro informace o aktuální akci sledujte stránky CHKO Českého Krasu.

Zaparkovat můžete bez problémů přímo u lomu Velká Amerika. Jsou zde 2 větší parkoviště a parkování je zdarma. Vyráží odtud i turistická žlutá značka, po které se dostanete k dalším lomům.


Medvědárium Beroun

Otevírací doba: Nonstop

leden – prosinec

GPS: N 49.9632169  E 14.0660711

Vstupné:   zdarma

Vzpomínáte na Večerníček Vácava Chaloupka Méďové?
Medvídci Kuba, Vojta a Matěj se narodili 13. ledna 2000 v Českém Krumlově čtrnáctiletým rodičům Kateřině a Vokovi.
Po natáčení našli domov na Městské hoře v Berouně, kde město nechalo postavit medvědárium.
Huňáči tu mají krásný téměř 25 arů rozlehlý výběh s bazénkem. Ve výběhu mají tři ložnice a přípravnu krmiva.
Od 13. dubna 2016 žil v medvědárium již jen Matěj a Kuba. Nejmenší Vojta v tento den zkolaboval při koupání v bazénku a zemřel. Při lednové oslavě narozenin však gratulanti vždy věnují Vojtovi tichou vzpomínku. 18. dubna 2023 zemřel další
z trojice oblíbených večerníčkových medvědů Matěj, tiše a ve spánku. Jeho ošetřovatelka ho našla bez známek života.
Bylo mu 23 let.
Výlet do Medvědária si užijí jak děti, tak i rodiče. Hned vedle výběhu se nachází dětské hřiště a nechybí ani občerstvení s několika druhy výborných palačinek.
Vstupné je zdarma, ale pokud chcete medvídkům přispět třeba na medík, kasička je umístěná na vyhlídkové terásce. Na chov medvědů v  můžete přispívat i přímo na speciálně zřízený účet veřejné sbírky.
Informace pro řidiče: Pro parkování využívejte některé z parkovišť, nejbližší parkoviště se nachází u Medicentra, využít lze například i parkovací dům.


Hrad Hartenberg

Otevírací doba: 10:00 - 17:00

červenec (zaří) – srpen (červen)

GPS: N 50.2216619  E 12.5753492

Vstupné:   70 - 110 kč

Adresa: 1, 1, 357 09
Architektonický styl: Gotická architektura
Telefon: 778 030 716

Hrad Hartenberg stojí na skalním ostrohu nad říčkou Svatavou asi 7 km od města Sokolov v Karlovarském kraji. Založení hradu se datuje na přelom 12-13 století. Hartenberg zde stojí více jak 800 let a jeho příběh je velmi bohatý. Byl mnohokrát zkoušen, pleněn, dobýván, přestavován, bourán i zachraňován.

V 15 století pravděpodobně podlehl Husitům a následně Chebským měštěnům a v 17 století pak Švédům. V roce 1668 zachvátil hlavní palác rozsáhlý požár. Prošel taky mnoha přestavbami. Ze všech těchto ran se vždy vzpamatoval. Nejzásadnější destrukci nejspíš zažil během 20 století. Po roce 1945 byl vyrabován, posléze obsazen Československou armádou a v 50 letech státními statky. Ty si z něj následně udělaly sklad brambor a prasečák. V roce 1985-1991 bylo dílo zkázy dokonáno úmyslnými požáry.

V roce 1997 zakoupil rozsáhlou zříceninu soukromý majitel Bedřich Loos. Postupně se mu podařilo přikoupit i další objekt dříve náležející k hradu a to Sýpku ze 17 století a bývalý zámecký pivovar. Všechny tyto objekty zasluhují pozornost v tomto malebném historickém území na pokraji hnědouhelné pánve. Bedřich Loos zapojil do záchrany dobrovolníky z celého světa a také lidi ze sociálně vyloučených lokalit na Sokolovsku.

Prohlídka hradu začíná v každou celou hodinu a trvá cca 50 min. Poslední prohlídka v 16 hodin. Pokud nebude probíhat prohlídka v 16 hodin, je možná poslední prohlídka v 16.30. Prohlídky jsou možné jen s průvodcem.

V pokladně hradu si můžete zakoupit různé hradní suvenýry, turistické známky, vizitky a lehké občerstvení. Koupí těchto věcí podpoříte hradní záchranu.


Motýlí dům Karlovy Vary

Otevírací doba: 10:00 - 19:00

únor – prosinec

GPS: N 50.2187414  E 12.8716978

Vstupné:   70 - 120 - 300 kč

Adresa: Vrch přátelství 5/1, 360 01 Karlovy Vary 1
Krytá tropická zahrada s exotickými motýly
Telefon: 777 774 050

Ve Výletním areálu Diana navštívíte rozhlednu s panoramatickými výhledy na město Karlovy Vary a jeho okolí, unikátní motýlí dům, mini zoo a děti jistě bude bavit venkovní dětské hřiště.

Součástí areálu je i historická výletní restaurace či stánek s rychlým občerstvením a suvenýry.

A nezapomeňte - vstup na rozhlednu, k mini zoo a na dětské hřiště je zcela zdarma!


Nevíte kam v Karlových varech? Můžeme vám doporučit tropickou zahradu s živými exotickými motýly ve výletním areálu Diana. K motýlímu domu se nechte pohodlně vyvézt lanovou dráhou přímo z města. Pokud jste aktivnější, můžete využít značené lesní stezky pro pěší čarokrásným lázeňským lesem.
V samotném motýlím domě se připravte se na setkání s těmi nekrásnějšími motýly z celého světa – např. z Thajska, Filipín, deštných pralesů Jižní Ameriky či Mexika.
V tzv. letové zóně o rozloze 100m2 spatříte stovky exotických motýlů s rozpětím křídel až 20cm! A prohlédnout si tyto krasavce živočišné říše budete moct z naprosté blízkosti a v absolutním kontaktu - žádné bariéry mezi hosty a motýly zde totiž nenajdete.
Fotografování není nijak omezeno ani zpoplatněno. Mějte proto vždy připravený fotoaparát pro případ, že si nějaký „létající drahokam“ vybere Vaše rameno pro přistání a krátký odpočinek.
Určitě se zastavte i u líhně – při troše štěstí se stanete očitými svědky líhnutí motýla z kukly a jeho prvního životního letu.
Letová zóna je osazena informačními cedulemi se zajímavostmi ze života motýlů a v recepci si můžete zakoupit suvenýry výhradně s motýlí tématikou.

Dále ve výletním areálu můžete navštívit rozhlednu s panoramatickými výhledy na město Karlovy Vary a jeho okolí,
mini zoo a děti jistě bude bavit venkovní dětské hřiště.
Součástí areálu je také historická výletní restaurace či stánek s rychlým občerstvením a suvenýry.


Kostel sv. Jiří Luková

Otevírací doba: po domluvě

leden – prosinec

GPS: N 50.0164636  E 13.1606039

Vstupné:   dobrovolné

Adresa: Luková, 331 62 Manětín
Kostel sv. Jiří je v zimních měsících stejně jako v minulých letech uzavřen
Telefon: 608 024 578

Kostel sv. Jiří v Lukové na Plzeňsku byl postaven v roce 1352. Návštěvníky nejen z Česka však tolik neláká jeho stáří, ale dvaatřicet sádrových soch duchů. Duchové v lavicích lákají pozornost turistů a pomáhají získat finanční prostředky na opravu kostela. Opuštěný kostel se díky internetu zapsal jako jeden z deseti nejděsivějších na světě a podle správce Petra Koukla ho navštěvují lidé ze všech koutů světa.

Sochy zde vytvořil v roce 2012 v rámci své bakalářské práce tehdejší student Jakub Hadrava. Své spolužáky pokryl látkou namočenou v sádře, která na nich ztuhla, a tím slavné „duchy“ vytvořil. Jeho záměrem bylo, aby sochy představovaly bývalé obyvatele Lukové, tehdy odsunuté Němce.

Nyní kostel prošel rekonstrukcí a je přístupný pro veřejnost vždy v sobotu od 13 do 16 hodin, správce však doporučuje předem se domluvit telefonicky.

tel: 606 169 636. Petr Koukl

 


Rozhledna Háj u Aše

Otevírací doba: 09:00 - 17:00

duben – říjen

GPS: N 50.2304586  E 12.2041175

Vstupné:   zdarma

Adresa: U Rozhledny 680, 352 01 Aš 1
Parkování na rozlehlém parkovišti u Sportovního areálu vrch Háj
Telefon: 777 468 233

Rozhledna Háj je jedna z nejmohutnějších kamenných rozhleden v Čechách. Byla postavena podle projektu W. Kreise z Drážďan ašským stavitelem Ernestem Hausnerem.
Po 122 schodech vystoupali první návštěvníci na sklonku roku 1903, slavnostního otevření se velkolepá stavba dočkala 19. června následujícího roku.

Žulová vyhlídková věž nabízí úchvatné pohledy do okolí. Jako na dlani je vidět město Aš a blízké i vzdálenější okolí. Co vše mohou návštěvníci vidět, prozradí měděné tabulky usazené v osmi nejvyšších oknech rozhledny. Vidět je nejen 20 kilometrů vzdálená Zelená hora u Chebu, ale i sedm desítek kilometrů šumavský Špičák či ještě o šest kilometrů vzdálenější Klínovec v Krušných horách. Dohlédnout se bez problémů dá i na nedaleké vrchy Wartberg nebo Kornberg, dokonce i na nejvyšší horu saské části Krušných hor Fichtelberg. Nepřehlédnutelná rozhledna se tyčí do výšky 34 metrů nad vrcholem Háj v nadmořské výšce 758 metrů.

Otevřena je sedm dní v týdnu, od 9 hod. do 17 hod. (v letních měsících do 19 hod.), a to od dubna do konce října jako bezobslužná; od listopadu do konce března je rozhledna, stejně tak i v případě mimořádně špatných klimatických podmínek, uzavřená

Přístup z centra Aše vede na Háj modrá turistická značka. Řidiči se po příjezdu do Aše musí orientovat podle místního značení "Vrch Háj", dojet lze až na parkoviště před sportovním areálem (50.2304586N, 12.2041175E), odtud je to k rozhledně asi 0,5km do mírného kopce.


Rozhledna Máminka

Otevírací doba: Nonstop

leden – prosinec

GPS: N 49.9633353N, 13.9299669E

Vstupné:   zdarma

Adresa: 267 03 Hudlice
Stezka má 14 zastavení a 30 informačních tabulí
Telefon: 311 697 179

Rozhledna Máminka je dřevěná konstrukce ve tvaru trianglu o celkové výšce 33 m je zasazena ve vrcholovém paloučku Krušné hory v nadmořské výšce 606 m. Její výhledová plošina je ve výšce 21 m. K rozhledu vystoupáte 96 schodů. Při dobrých podmínkách lze vidět Šumavu, Klínovec či Ještěd.
Pod rozhednou je možnost posezení a občerstvení. Zde je možno také zakoupit turistické známky, vizitky, propagační materiál, pohlednice a jiné upomínkové předměty.
Ve večerních hodinách bývá rozhledna nasvícena.

K rozhledně se dostanete přes obec Hudlice směrem na Kublov. Cesta k samotné rozhledně je příjemná procházka vhodná i pro kočárky.

V rámci dotačního titulu „Zvyšování atraktivity Hudlicka jako destinace cestovního ruchu“ vznikla naučná stezka Krušná hora – Hudlický vrch. Stezka má 14 zastavení a 30 informačních tabulí s popisem zejména historie Hudlic a jejich okolí.

Hlavní nástupní místa jsou:

č. 1 = Na Vartě (GPS: 49.9552522N, 13.9232533E)
č. 11 =
Na Úmrlčí (GPS: 49.9601842N, 13.9444481E)
č. 6 =
Pod Chvojinkou (GPS: 49.9807203N, 13.9434825E).
Na těchto místech jsou nově zřízena parkoviště. Trasa vede po upravených a značených komunikacích a je vhodná pro pěší i cykloturistiku. Nejkratší cesta k Mámince, z nástupiště č. 1.

 


Vlčí jámy

Rádio Zelená Hora

Rádio Zelená Hora

Current track

Title

Artist